Il Boemo (2022) | ČSFD.cz (2024)

Film Petra Václava o pozoruhodném hudebním skladateli druhé poloviny 18. století Josefu Myslivečkovi je výjimečný už tím, kolik prostoru v něm má nádherná hudba tohoto skladatele (ve výjimečné interpretaci souboru Collegium 1704) V tomto směru je film určitě nabitý velkou energií a silnými emocemi. Ve chvílích, kdy film přepne z vyprávění o Myslivečkovi coby autorovi geniální hudby do módu vyprávění o něm coby člověku, těch emocí znatelně ubyde, ale ono to asi pro Petra Václava ani úplně jednoduché nebylo, pokud (třeba jako Forman v Amadeovi) nechtěl jít do roviny čirých spekulací a fabulování. A to on úplně nechtěl (až na spoustu těch sexuálních scén). Místo toho nabízí velmi zajímavý vzhled do sociálního prostředí italské smetánky 18. století (viz scény z divadla, kde se v ložích jí i souloží zatímco se na scéně hraje a zpívá). Autenticita je jednoznačně jeden z hlavních plusů tohoto Václavova počinu a tím, co z něj podle mě dělá nikoliv českým ale světovým filmem. Mimo to nelze opomenout herecký výkon Vojtěcha Dyka v hlavní roli, který doslova "nesleze" z plátna. Divák tak má možnost jej pozorovat jednak v počátcích jeho skladatelské dráhy, která, jak Václav nezastírá, vedla hodně přes "postel" jeho četných obdivovatelek, ale i v časech chmurných, kdy jej stále více trápila jeho nemoc (patrně syfilis). Výborná je v tomto směru úvodní scéna, kdy divák sleduje (za zvuků Myslivečkovy hudby) v krátkém sledu jednak totálně znetvořenou skladatelovu tvář a k tomu mladistvou uhlazenou tvář hlavní Myslivečkovi múzy (sopranistky Cateriny Gabrielli). Mezi povedené momenty určitě patří i scéna s mladým Mozartem, přičemž vůbec nevadí, že se trošku podobá scéně ze zmiňovaného Amadea. Zatímco totiž Formanův Salieri se cítí být Mozartovými improvizačními kousky na jeho skladbu dotčen, Václavům Mysliveček toto přechází se zjevnou velkorysostí. Pokud jde o vztah Mysliveček Mozart, možná mě trošku překvapilo, že se toho do filmu v tomto směru nevešlo o trošku víc (přeci jen o Myslivečkovi toho hodně víme právě díky jejich vzájemné korespondenci s Mozartem). Po druhém shlédnutí snad i proto snižuji z 5 hvězdiček na 4. Hlavně ale proto, že je tu na mě až moc sexuálních scén, které z Myslivečka dělají pěkného proutníka, což si nejsem jistý zda úplně odpovídá realitě. Škoda, že film tak ve vysílání v televizi musel nést upozornění, že není vhodný pro děti do 15 let.(04.11.2022)

Je dobré, že v rámci současné české filmové tvorby vznikne i podobný film Il Boemo nebo Jan Žižka. V obou případech je tak znát zahraniční vliv. Nicméně u vyučeného mlynáře Josefa Myslivečka působícího v slunné Itálii je to pochopitelné a přínosné. Italština s titulky mi nevadila. Účast českých herců, je spíše epizodní. Samozřejmě až na Vojtěcha Dyka, který zvládne všechny český mluvicí, obě. Jsem zvědav na přijetí a úspěch filmu v Itálii.(20.11.2022)

Reklama

Jsem trochu zklamaný. Ale nutno uznat, že filmu potažmo autorům nechybí odvaha. Odvaha nazývat toto dílo velkofilmem. Odvaha natočit světový film o člověku kterého zná i u nás jen zlomek lidí. Odvaha zobrazit plnočelnou nahotu. Odvaha vložit do filmu tolik práce... Jsou tu skvělé momenty a autoři je dokázali rozpoznat a příslušně akcentovat. Ať už je to setkání s králem, s Mozartem nebo zásadní vztahové kotrmelce. Není to špatné, ale není to pro každého.(05.01.2024)

„Všechna sláva polní tráva.“ Nejvíc mě zaujalo intermezzo s Mozartem a důvěrné špitání po večerce u klavíru, kdy se malý génius svěřuje Myslivečkovi, svému dospělému vzoru, se svými dětskými strachy. Za tuto scénu dávám filmu hvězdu navíc. Nabubřelé baroko jsem si užíval i v levné výpravě. Ostatně, za jedno vstupné jsem dostal šest koncertů! Kompletních... Ale za to Petr Václav nemůže, že mi sudičky nenadělily hudební sluch. Sonda do milostného života šlechtičen a oparukovaných obšourníků zaujala, Dyk už méně. Když hrál a prsty mu tančily po klávesách, to mu obličej hrál emocemi, jinak jsem mu nevěřil ani nos mezi očima. ZDRAVOTNÍ OKÉNKO: [][] Kde ztratil svůj nos Michael Jackson víme, v čekárně ordinace doktora Mengeleho. Proč ale upadl nos Myslivečkovi? ♪♫ Aby se jednou měli historici o čem dohadovat. ♪♫ Vrazila se mu do něj jeho satyriáza. ♪♫ Mysliveček k syfilisu přišel jak slepý k houslím. To Vojta Dyk se nechal nakazit záměrně, kvůli hlavní roli v připravovaném remake Petrolejových lamp. [][]A jak široká je propast mezi filmy Amadeus a Il Boemo? Jeden Dyk.(17.08.2023)

To je tak, když se na nový český historický film těšíte a režisér Petr Václav Vám ho pojme po svém. Takže absolutně nepřístupně k divákově duši. Přitom Vojtěch Dyk je fantastický, originální znění v itálii odvážné, ale 140 minut neděje je i na mě docela dost. A bohužel to jednotlivé momenty, jako třeba setkání s Wolfgangem Amadeem, prostě nezachrání. Když máte ve filmu půl hodiny nedění na deset minut zajímavých scén, dojde vám, že takhle kvalitní historický film nemá vypadat.(04.03.2023)

• Začalo se natáčet v polovině července roku 2019 a natáčelo sev divadlech v Pavii, Cremoně a v jejich okolí. V září 2019 pak v Janově a v Benátkách. VČeské republice se začalo filmovat 4. září 2020 vKlášteře sester premonstrátek vDoksanech, další scény jsou zpražských paláců Martinického, Colloredo – Mansfeld a z prostor zámku vJaroměřicích nad Rokytnou, zámku vBučovicích a z brněnského Mahenova divadla. Nejsložitější a nejvýpravnější část českého natáčení, včetně komplikované kaskadérské scény, pak proběhla ve Stavovském divadle v Praze. Poslední záběry vČechách vznikly v bývalém cisterciáckém klášteře vPlasích 9. a 10. prosince 2020.(mar48)

• Árie Cateriny Gabrielli (Barbara Ronchi) nazpívala operní pěvkyně Simona Šaturová.(džanik)

• Ve filmu účínkují v operních scénách skuteční operní pevci, například Sophie Harmsen, Philippe Jaroussky nebo Emöke Baráth.(Mantis)